V Darwinu jsme přistáli ve 12. hodin v noci. Měli jsme hned na letišti zamluvené auto, takže vše probíhalo podle plánu.  Ale to teplo. Bylo tam jak v sauně, ve 12 hodin v noci mohlo být kolem 25 stupňů, vlhkost vzduchu kolem 80 %. Bylo dusno.  Člověk si musel na takové teplo, kor v noci, chvilku zvykat. Byli jsme zvědaví, jak velké horko bude přes den.  Druhý den jsme ve městě zahlédli teploměr, který ukazoval ve stínu 35 stupňů. V NP Kakadu, kam jsme měli namířeno, hlásili teplotu mezi 39-41 stupni. Bylo tu opravdu hodně, hodně teplo.

Z Darwinu jsme se vypravili na východ do NP Kakadu. Což je cca 150 km k hlavní bráně a pak ještě asi 60 km do centra.  Celým parkem prochází jedna hlavní silnice Arnhem highway, ze které vedou odbočky zajímavým místům a procházkám. Mimo jiné, park je ve spoluvlastnictví australské vlády a Aboriginců, původních obyvatel Austrálie. Tyto dvě strany spolupracují, i když ve výsledku mají hlavní slovo právě Aboriginci.

NP Kakadu a šest ročních období

Celý park je zvláštní tím, že se tu střídá šest ročních období. V zásadě se roční období dělí na DRY SEASON, tedy sezónu sucha, která trvá od května do října, a WET SEASON -  sezóna dešťů, od listopadu do dubna. Každá z nich se dělí ještě na 3 období. Názvy jednotlivých období jsou v původním aboriginském jazyce a vyžadují hodně dovednosti při vyslovení. Např. Gudjewg je monzunové období,  Banggerreng je období bouřek, hromů a blesků a Yegge je čas požárů a sucha.

Park tak prochází obdobím naprostého sucha, přes první deště, bouřky až po monzuny. Poté znovu sucho, požáry a další bouřky.  A takhle pořád do kola. Když projíždíte touto vyprahlou krajinou (připomínám, že jsme park navštívili ke konci období sucha), nechce se vám věřit, že je oblast někdy zcela zatopená vodou. Z vyschlých kryt vodopádů se řinou proudy vody a napůl vysušené a bahnité zálivy a zátoky se zcela naplní vodou, ve které rostou lekníny a vegetace je zelená a svěží.  Dopravní značka „Floodway“ – tedy silnice, na které hrozí záplavy, člověka až rozesměje.

Od místního rangera se dozvídáme, proč se z okolní krajiny řine kouř a dým v jinak bezmračném a horkém dni.  Ohně tu místní podpalují schválně, aby vypálili suchou trávu, která roste mezi stromy. Pokračují tak v dávné tradici, kterou založili jejich předci tisíce let před nimi. Jelikož bylo v této oblasti obživy poskrovnu, muži se každý den vydávali na lov. Spatřit kořist ve vysoké trávě ale nebylo vůbec snadné. A tak suchou trávu zapálili, ta rychle shořela a lovci měli větší šanci kořist zahlédnout a ulovit. Tyto uměle vyvolané požáry jsou tak rychlé,že shoří jen tráva a stromům se nic nestane. Mají pouze opálenou kůru. Při cestě parkem se tak nabízí kontrastní pohled na ohořelé stromy s černými kmeny, z jejichž koruny vzrůstají nové, svěží zelené listy.

Kdybyste se chtěli dozvědět více o místní diverzitě přírody, vřele doporučuji navštívit infocentrum Bowali blízko městečka Jabiru. Nejen, že zde můžete zhlédnout film právě o rozmanitosti Národního parku Kakadu, ale v příjemném stínu se můžete osvěžit kávou nebo vynikající zmrzlinou.

Naše cesta pokračuje další den v oblasti Nourlangie.  Během 1,5 km dlouhé procházky jsme objevili několik desítek překrásných aboriginských maleb, které jsou až 20.000 let staré.  Nejen pro jejich vysokou koncentraci na jednom místě, ale hlavně pro značnou zachovalost (barvy jsou syté a malby na skále dobře vyniknou) je Nourlangie nejvýznamnější. Často se k místům pojí příběhy, které vyprávějí místní rangeři. I přesto, že se musíte na výklad rangera velmi soustředit, hlavně kvůli směsi jeho typické australské angličtiny a krkolomných aboriginských názvů,  příběhy jsou velmi originální a působivé. Popisují mytologické příběhy postav na malbách ve spojení se spirituální postatou místa. Nad všemi malbami je na skále tenká vrstva průhledného silikonu. Jeden by řekl, že kazí pohled na samotnou malbu. Ale fakt je takový, že tato vrstva brání vodě stékající po skále, aby zasáhla do malby a poškodila jí.

Zůstali jsme až do pozdějšího odpoledne a nechali se zlákat nabídkou, že z vrcholu masivu Nourlangie je vidět nejkrásnější západ slunce na světě. Bylo příjemně teplo a tak jsme vyčkávali. Obloha se začala zbarvovat do oranžova, přes různé odstíny červené až po růžovou. Slunce pomalu klesalo na mraky, přes které prosívalo pouze rozmlženě. I tak byly barvy neskutečné. Každá fotka byla jiná.  Přesto, že jsme byli zprvu dost skeptičtí, co se výroku „nejkrásnější západ slunce“ týče, mohu potvrdit, že jsme odcházeli nadšeni a určitě se vyplatilo na místě setrvat až do večera.
Třetí den jsme se přesunuli do oblasti Yellow water , jižně od Nourlangie. Zde se můžete projet na lodi po Yellow watter river, vnímat přírodu kolem řeky, pozorovat vodní ptactvo a při troše štěstí zahlédnout sladkovodního krokodýla.  Za návštěvu stojí Warradjan Aboriginal Cultural Centre, centrum původních obyvatel s galerií obrazů a rukodělných výrobků vč. tak typických bumerangů nebo digeridoo. I já jsme se nechala zlákat a kopila si krásnou tašku s typickou kresbou krokodýla.
Poslední den našeho 3 denního putování jsme dorazili k Jim Jim Falls a Twin Falls, které jsou dostupné pouze v autě s pohonem všech 4 kol. V období dešťů se silnice neprůjezdná, a tak jediným způsobem  jak vidět ohromující množství vody padající s výšky až 100 m, je přelet  malým letadlem nad těmito vodopády. V období sucha v řece moc vody není, ale itak se zajížďka k vodopádům vyplatila. Strávili jsme noc v blízkém kempu a téměř splynuli s okolní krajinou. Byla teplá noc s oblohou plnou hvězd. Jen ten hmyz, kdyby tolik neotravoval.

Naše setkání s krokodýly

Když jsme se pohybovali v oblasti Ubir –  nejsevernější, přístupné, oblasti parku, setkali jsme se na vlastní oči s krokodýly. Vyhřívají se na břehu řeky East Alligator river několik metrů od vás, aniž by j vzrušovala vaše přítomnost. East Alligator river je hranicí mezi NP Kakadu a aboriginským územím Arnhem Land, kam můžete vstoupit pouze se zvláštním povolením.

V parku se vyskytují jak sladkovodní, tak slanovodní-mořští krokodýli. Sladkovodní krokodýli jsou menší (dorůstají délky kolem 3 m) a nejsou nebezpeční. Slanovodní dosahují délky až 6 m a jsou velmi nebezpeční, až útoční. Pohybují se v tzv. billabongs na severu parku, což jsou zálivy ústící přímo do moře. Pokud je v řekách a zálivech voda, jsou tito tvorové ve své kůži. Když alenastane období sucha musí se zahrabat do mokrého bahna, aby nevyschnuli. Tak období sucha přečkají. Nezřídka se stane, že krokodýl ve vysychajícím bahně zcela zatuhne, nemůže dýchat ani se hýbat a zahyne.

Aboriginci v Darwinu

Na konci našeho pobytu ještě navštívil Darwin. Město není ničím příliš významné. Až na Aborigince. Je jich tu mnohem více než v jiných městech Austrálie a tak Vás, jako zvědavého turistu, zaujmou. Při krátké procházce zjišťujeme, že původní obyvatelé Austrálie, jsou ve většině případů z nižších sociálních vrstev a velmi často bezdomovci. Žijí ze sociálních dávek australské vlády a proto je velká výjimka, když někde spatříte aborigince pracovat. Mimo tento fakt je patrná ještě jedna věc, která je činí „odlišnými“. Aboriginci mají hnědou pleť, tato hnědá je opravdu hodně hnědá. Jejich pleť má barvu nejtmavější hořké čokolády. Někteří z nich mají blonďaté kudrnaté vlasy, takže působí dost komicky. Jejich těla jsou spíše zavalitější, ale zpod oblečení jim koukají hubené ruce a nohy, jako trčící sirky. Jak vtipně poznamenala moje kamarádka „ Vypadají jako chodící čokolády s očima“.

Více informací a popisy zajímavých míst v Austrálii najdete na: Austrálie;

MERRELL_panske_novinky_JL2012_bez_MIX_def

http://www.mapykiwi.cz

Tajemný Mustang (pět minut po dvanácté)

Pozvánka na promítání v KIWI

Promítnu nový film (35 min) o loňském putování do tajemného himálajského království

Mustang, netradiční cestou z Manangu přes sedlo Teri La.

Kromě toho promítneme film z kanyoningu v Utahu v květnu 2011.

Po promítání bude zamluveno pár míst v blízké hospodě, kde můžeme spřádat plány na

další akce.

Tak nashledanou se těší Petr Schnabl

Co mají společného luxusní italská značka Gucci, známá svými módními kolekcemi, šperky i parfémy a cyklistická ikona Bianchi? Jak se vysoké podpatky, elegantní róby a značkové kabelky snášejí s euforií prudkého horského stoupání nebo adrenalinem nekonečných sjezdů? I tak vzdálené světy se mohou střetnout. Cyklisty a cyklistky se špičkovým vybavením totiž už dávno nenajdete jen na závodech.

Spolupráce Bianchi a návrhářského domu Gucci

Na trh vstupuje řada kol Bianchi by Gucci. Proč? Obě značky jsou hrdé na svůj původ: „Made in Italy“ není jen planá fráze. Obě vyznávají specifický italský design, ale také sílu tradice a dědictví předchozích generací. A v neposlední řadě je to i otázka moderního životního stylu: obě jsou „zatraceně trendy“.

Exkluzivní edici Bianchi by Gucci navrhla kreativní ředitelka Gucci Frida Giannini. Podařilo se jí vtisknout této řadě punc luxusu Gucci. A CEO Bianchi Bob Ippolito tuto spolupráci nadšeně vítá. Díky vizím Fridy Giannini přišly na svět zcela odlišné modely určené pro cyklistické nadšence.

Zatím vznikly dva speciální modely kol s typickým poznávacím znakem domu Gucci: stužkou ze dvou zelených a jednoho červeného pruhu. Jak jinak než v nesmrtelné kombinaci black and white.

* Bělostný model pro luxusní jízdu po městě
Ocelové Single speed bike v čistě bílé barvě je ideální pro elegantní popojíždění po městě. Jemný designový vzhled plný drobných detailů odkazujících na styl Gucci podporují i kožené výplety řidítek a sedlo ze stejného materiálu.
* Temná skořepina z karbonu
Fitness kolo s karbonovou vidlicí a kotoučovou brzdou je vyvedeno v matně černé barvě. Je to perfektní model pro víkendové výlety po krajině, můžete jej však s úspěchem vypustit i do města.
* Stylové doplňky
Frida Giannini navrhla také sérii doplňků: cyklistickou helmu, rukavice a láhev na vodu.

Pouze v Gucci showroomech a buticích

Kola řady Bianchi by Gucci bude distribuovat pouze značka Gucci, tedy žádný z oficiálních distributorů Bianchi. Namátkou jde o zastoupení značky Gucci v Římě a Milánu, Paříži, Londýně, New Yorku, Los Angeles, Las Vegas nebo dále v Tokiu, Hong-Kongu či Singapuru. Jedinou výjimku má nový showroom Bianchi Café&Cycles ve Stockholmu, kde budou kola vystavena. Tento nový concept store otevřel Salvatore Grimaldi, majitel a prezident Bianchi. V tomto noblesním prostoru je možno shlédnout nejen reprezentativní kolekci kol a doplňků Bianchi, ale také ochutnat to nejlepší italské jídlo a víno.

Podzemí České republiky – 2. vydání populárního titulu.
Ilustrovaná tematická mapa v
měřítku 1:500 000 zaměřená na přístupná podzemí. V základní automapě jsou vyobrazeny
historická městská podzemí, hornická a pevnostní podzemí, katakomby, jeskynní systémy,
hradní, zámecké a dokonce i vinné sklepy. Na rubové straně pak následuje tříjazyčný popis
těchto lokalit včetně internetových stránek. Vydala Kartografie Praha, 2011. ISBN
9788073931872, DPC 89,-Kč.

Brdy – turistická a cykloturistická mapa Brd (celé území Vojenského újezdu) v měřítku 1:25
000. Oboustranná mapa s cykloturistickým, turistickým a místním značením, směrovníky,
kilometráž u turistických tras, turistické zajímavosti, možnosti ubytování, souřadnicový systém
WGS 84, vrstevnice po 10 metrech, hranice jednotlivých zón s povolených vstupem.
Zobrazené území: JV- Březnice, JZ-Čížkov, SZ-Lhota pod Radčem, SV- Lhotka. Vydala
Geodézie On line, 2011. ISBN 9788087380062, DPC 89,-Kč.

Rovaniemi – sada obsahující turistickou mapu 1:100 000 okolí finského Rovaniemi,
vlastní plán města 1:15 000 a rejstřík sídel. Oboustranná turistická mapa s vyznačenými stezkami
především pro lyžaře a sněžné skútry. Symbolické znaky pro turistické zajímavosti, možnosti
ubytování, čerpací stanice, školy apod. Výškopis pomocí stínování reliéfu a vrstevnic.
Jednostranný plán města obsahuje přehlednou uliční síť s popisem a s vyznačenými základními
prvky (nemocnice, parkoviště, čerpací stanice, hotely, turistické zajímavosti apod.). Mezi
perličky tohoto městského plánu patří značené osvětlené lyžařské stopy. Na rubové straně
naleznete vybraná zajímavá místa v okolí Rovaniemi v podrobnějším měřítku. Vydal
Karttakeskus, 2008. ISBN 9789514890512, cena v Kiwi 469,-Kč.

J.Sekera, J.Kurz: Čertovy kameny na Blatensku – druhé a rozšířené vydání brožurky
zaměřené na zajímavé geologické útvary na Blatensku opředené lidovými pověstmi. Viklany,
obří balvany, kamenné mísy, dolmeny a skalní bloky, většinou tvořené žulou, svými tvary
upoutávaly pozornost odpradávna. Kameny byly považovány za dílo nadpřirozených bytostí,
ve všech verzích této publikace vystupuje jako hlavní aktér čert. Barevné a černobílé
fotografie, nákresy, ilustrace, mapa, 52 stran. Vydáno autory, 2011. ISBN neuvedeno, cena
v Kiwi 109,-Kč.

J.Kalivoda: Austrálie, Nový Zéland – kapesní průvodce po Austrálii a Novém Zélandu. Tato
publikace si neklade za cíl nabídnout encyklopedický přehled o navštívených zemích, ale spíše
poskytnout jejich návštěvníkům základní informacie Kniha je řazena do kapitol
zpracovávajících vždy ucelené okruhy po zajímavých lokalitách. Je pojata tak, aby dokázala
individuálnímu turistovi pomoci k plánování zájezdu a dobré orientaci v této zemi; nicméně
může v mnohém posloužit i návštěvníkovi, který sem zavítá v rámci organizované turistiky.
Kniha je doplněna barevnými fotografiemi, 232 stran. Vydalo nakladatelství Vodnář, 2011.
ISBN 9788074390241, DPC 170,-Kč.

G.Kalmbach: Paříž – český překlad průvodce Paříží z řady Reise Know-How.
První část průvodce je věnována praktickým informacím od A do Z. Najdete zde důležitá
telefonní čísla, adresy, tipy na ubytování, stravování, dopravní situaci apod. Protože jde o
Paříž, velkou část knihy tvoří stránky věnované jídlu, dobrému pití, nakupování a zábavě
všeobecně. Samotné poznávání metropole je uskutečněno výlety po jednotlivých čtvrtí,
doporučenými hlavními trasami a výlety do okolí.Texty doplňují barevné fotografie. Na vnitřní
straně přebalu plánek metra, v příloze mapový atlas, 256 stran. Vydal Computer Press, 2011.
ISBN 9788025127032, DPC 449,-Kč.

W.Bernhardson: Argentina – průvodce z edice National Geographic je zaměřen zejména na
popis přírodních parků a jiných divů přírody, které turisté vyhledávají. Kapitoly jsou členěny
podle jednotlivých regionů. Popisy a informace o nejnavštěvovanějších cílech jsou mnohem
obsažnější než v jiných průvodcích, navíc jsou doplněny o poznatky z historie, kultury a další
zajímavosti. Na závěr průvodce obsahuje kapitolu s praktickými radami a s kontakty na
ubytování. Co na první pohled zaujme, je výpravnost a kvalita zpracování, 337 stran. Vydal
Computer Press, 2011. ISBN 9788025132050, DPC 690,-Kč.

D.Svárovský: Tenkrát v Ráji…damals im Paradies – úsměvný hraný retrodokument na
DVD o prvních dvou prvovýstupech na nedostupnou skalní věž Kobyla v Příhrazích v Českém
ráji. Vítězný film z letošního festivalu horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují, kde
obdržel Cenu diváka. Natočil a vydal David Svárovský, 2011. Orientační cena 199,-Kč.
M.Čepelka: Fronta v Dolomitech – na závěr překvapení. S panem Čepelkou jsme se rozhodli
podpořit šesté vydání bestselleru Fronta v Dolomitech 1915-1917. Rozsah nyní bude 340 stran,
307 fotografií a na pultě by se měla objevit v druhém listopadovém týdnu. Předpokládaná cena
379,-Kč.

Jedinou výjimkou byla nejvzdálenější skupina z Ostravska, která přijela hromadně kolem půl desáté večer. Počasí bohužel letošnímu setkání nepřálo, kdy sníh chyběl úplně, zato vítr nadbýval. Po páteční aklimatizaci na čisté Krušné hory a seznámení se s tím, kdo, kde, kdy byl v uplynulé sezoně, se šlo v hodně popůlnoční hodině spát.

Na sobotu měl hlavní organizátor Robin Baum přípraven nelyžařský pěší výlet přes okolní lyžařská střediska, tj. nahoru a dolů po sjezdovkách (černé sjezdovky byly tentokrát vynechány). Trasa začínala na Božím Daru, odkud se pokračovalo na Kleiner Fichtelberg a Fichtelberg (1214 m). Z něj následoval sestup ke skokanskému můstku, kde jsme vyzkoušeli ve výstupu i sestupu schody na nájezdu. Sestoupili jsme po sjezdovkách do Oberwiesenthalu, kde jsme překročili hraniční potok zpátky do České republiky. V Loučné jsme se zastavili v hospodě na gulášovou polévku a nějaká piva. Po sjezdovce jsme vystoupali na Klínovec (1244 m), kde byla hustá mlha doprovázená silným větrem. První menší skupině se nechtělo čekat na ostatní a navštívit další hospodu, takže jsme šli rovnou do pět kilometrů vzdáleného Božího Daru.

V sobotu od sedmé hodiny večerní se uskutečnil bohatý metodický a promítací program:

- shrnutí činnosti Komise tradičního skialpinismu a výhledy na nadcházející zimní sezonu

- neúplný přehled výškových sjezdů a skialpinistické činnosti v odlehlých oblastech v Asii a Americe

- nové francouzské vázání na bázi TLT PLUM Guide- přehled vybavení pro lavinovou bezpečnost dostupného v současnosti: Avalanche Ball, Avalung, ABS airbag, Avi vest, BCA Float Airbags a Snow Pulse – obecný úvod je na Avalanche Rescue- praktická ukázka použití SNOWPULSE – lavinový airbag batoh

- prezentace Skialp a snowboarding v Arménii a Gruzii 2011 – přehled výsledků

- prezentace Skialp v Alpách – Gran Combin a Mont Blanc Jiří Kočara – Pažout, Klára Kočarová, Petr Novák a Jiří Špaček)

- film Jižní Albánie na kolech 2010

- film Makedonie na kolech 2011

- film Heliskiing v Kanadě 2011

- film KAMCHATKA mountain ski ‚expedition‘ 2009

- ilustrační snowboardový film poskytnutý Pažoutem

Skončili jsme někdy po půlnoci. Vzhledem k tomu, že počasí se do rána nezlepšilo, a naopak začalo silně pršet, všichni účastníci se rozjeli domů předčasně v dopoledních hodinách.

Jediné co nám zbylo, je tohle video. Takže se posadíme a zavzpomíináme co mohlo být a není.
Bene, gratulujeme!!